Kde vzít vodu pro naše potraviny

Kde vzít vodu pro naše potraviny

Najít vodu a dostat ji tam, kde je potřeba, je v zemědělství již dlouho velkou výzvou. Poslechněte si, co o takové výzvě říká profesor Søren Rud Keiding.

Najít zdroje vody je obrovská výzva.

Ve starověku jsme v zemědělství využívali řeky a potoky, a v některých částech světa je tomu tak stále, například podél Nilu nebo jiných velkých řek. Dnes je však zásadním a nejspolehlivějším zdrojem podzemní voda. Ta je ukrytá pod zemí a není snadné ji najít ani získat.

Když ze zvodně získáváme podzemní vodu, musíme to dělat šetrně, abychom ochránili stávající nádrže a abychom v našem životním prostředí nezpůsobili nedostatek vody. Společnost Grundfos si vždy kladla za cíl, aby s vodními zdroji zacházela šetrně a aby je čerpala a udržovala čisté a neznečišťovala je.

70 % vody dnes využíváme pro výrobu potravin. Většina vody se ze zelených listů rostlin odpaří a jen velmi málo se přetvoří na nové molekuly. Pro přeměnu jedné molekuly CO2 na biomasu je zapotřebí 200 molekul vody. Velké množství vody se spotřebuje při pěstování rýže. Podle odhadů se až polovina vody, která se v zemědělství spotřebuje, využívá pro pěstování rýže.

Doufáme, že pokud jednou bude možné vzít výhodné vlastnosti jedné rostliny a předat je jiné rostlině, mohli bychom to samé udělat také s hnojivy. Rostliny dokáží velmi účinně ze vzduchu odebírat dusík. Jako hnojivo tedy vlastně využívají vzduch. Jiné rostliny, například sója, ale vyžadují velké množství hnojiva. Kdybychom tyto vlastnosti dokázali zkombinovat, mohli bychom dosáhnout plodin a rostlin, které by hnojiva využívaly mnohem účinněji, čímž by spotřebovávaly méně energie.

Můžeme tedy snížit množství spotřebované vody. Můžeme snížit množství energie a hnojiv a poté můžeme doufat, že jednou budeme potraviny pěstovat udržitelněji.